První spirálu kouče jsem absolvoval hlavně kvůli své zvědavosti. Chtěl jsem vědět, co je koučink, co kouč dělá, jestli to je cesta i pro mne. 8 dní intenzivního výcviku mi nejen odpovědělo na všechno moje otázky. Nabídlo mi praktické techniky, které můžu používat v běžném životě, i když jsem se profesionálním koučem nestal. Teď už vím, že otázka je mocnější než příkaz. Že nejsilnější otázkou je ticho, pokud ho položíme ve správný moment. Že naladění na druhého člověka je základem jakékoliv seriózní práce s lidmi. Že strachy máme všichni, a můžeme se s nimi kamarádit. Těch AHA momentů tam bylo víc. Praktická cvičení po každé nové teorii mi dala pochopení, o čem se mluví. Prožitek se stal základní učební pomůckou. Nyní si vážím koučinku jako nástroje, který slouží růstu vědomí. A lidi dokáže posunout v životě o pár světelných let.